Osudové graffiti 2. část

20. června 2014 v 13:00 | Lily eN |  Osudové graffiti
Přišli jsme do temné místnosti, kde bylo asi pět kluků. Chvilku jsme tam stáli a dívali se na ně. Všichni měli to stejné tetování a bylo jim kolem dvaceti.
A tím to všechno začalo, tím, že jsme se chtěli stát členy jejich party. Pak nám řekli, že jestli chceme k nim, musíme splnit pár úkolů, aby si byli jistí, že na to máme. Kéž bych na to neměl. Hned od začátku jsem měl tušení, že mají zájem hlavně o mě a že Tony je tam jen proto, že je se mnou. Myslím, že to Tony matně tušil, jen si to nepřipouštěl.
Nejdřív po nás chtěli, abychom něco ukradli v obchodě, pak abychom ještě nasprejovali něco na úplně nejvyšší patro, kam se dá vylézt, továrního komínu. Byly to jen malé úkoly, jen aby si z nás udělali legraci, jak jsem později pochopil. Banda měla spoustu členů, ale jen někteří měli Tygří tetování. Když jsme pak měli nasprejovat jejich logo na budovu obchodního centra, zavolali na nás poldy, tím se ohromně bavili. Oba poldové právě nevynikaly svou fyzičkou, takže jsme jim lehce utekli.


Po tom všem nám řekli, že nás do gangu přijímají. Měli jsme z toho šílenou radost. Celý můj život se pak začal točit kolem Tygrů a já jsem místo k Tonymu teď vzhlížel k Finnovi, vůdci celých Black Tigers.
Postupně po nás začali chtít, abychom prodávali drogy. Tonymu se do toho moc nechtělo a nevěnoval se tomu, tak moc, jako já. Teď už chápu, že Tony měl rozum, že to on byl ten lepší. Tehdy jsem si to však všechno vykládal jinak. Byl jsem kretén.
Postupovali jsme na patrech pyramidy výš a výš a já si přál být v kruhu Finnových nejvěrnějších, v kruhu těch, kteří mají tetování. Asi po půl roce si nás Finn a ostatní zavolali. Byl už pozdní večer a my jsme s Tonym šli temnou uličkou na místo setkání. Jak jsme dýchali, tvořila se kolem nás pára. Nemluvili jsme, protože jsme netušili, co nás čeká.
''Tak jste tady, to jsme rádi.'' řekl Finn a ostatní se trochu pousmáli.
''Proč jsme měli přijít sem?'' Poznával jsem to tu. Byla to opuštěná budova, kam jsme jako kluci chodili s Tonym sprejovat. Rozhlížel jsem se kolem a viděl spoustu našich kreseb. Hned za místem, kde stál Tony, bylo gráfko, které jsme dělali společně, na důkaz našeho přátelství. Teď už jsme takoví kamarádi nebyli. Já jsem všechen čas trávil s Black Tigers, ale Tony měl i jiné zájmy. Povídali jsme si, když jsme byli spolu, ale jinak už jsme si tolik nerozuměli. Nechápal mé hodnoty života, a co já vidím jako jediné reálné a skvělé možnosti. Tony žil realitou. Já jen ubohými dětskými sny. Já jsem měl Tygry. Tony měl teď holku, Elisu. Znovu se dali dohromady a trávili spolu spoustu času.
'' No Michaele, myslím, že je čas, abychom z tebe udělali pravého člena těch nejlepších z Black Tigers.''
Poskočilo mi srdce. V to jsem ani nedoufal a radostně jsem se podíval na Tonyho. V jeho tváři byl však mírně zamračený výraz.
''To je super,'' potvrdil jsem nakonec. ''Je v něčem ale háček?'' zeptal jsem se ještě pro jistotu, protože se mi zdálo, že to asi nebude jen tak.
'' Jde o Tonyho…'' Finn mluvil jen ke mně, jako by tam Tony vůbec nebyl, ten se jen díval do země. ''Víš, ty seš fakt talent a tebe k nám chceme, ale Tony…'' zavrtěl hlavou s předstíranými starostmi a znepokojením.
''Co je s Tonym? Já to nějak nechápu.''
''No víš, tebe k Tygrům vezme jen pod jednou podmínkou.''
''Jakou? A co Tony?''
Místo odpovědi si Finn šáhl do bundy a vytáhl lesklou černou pistoli a ve zlomku vteřiny mi ji vtiskl do ruky. Chvíli trvalo, než jsem si uvědomil, co držím v ruce.
''Zabij ho.'' řekl klidným hlasem a mírně kývl směrem k najednou vyplašenému Tonymu.
''Co to má jako být?'' zeptal se rychle Tony.
''Jen to, že jsi pro nás nebezpečný. Nemůžeme riskovat, že bys nás prásknul. Je mi líto.''
Civěl jsem na zbraň v ruce. Chtěl jsem k Tygrům tak moc, že bych byl schopen zabít svého nejlepšího kamaráda? Ale počkat, Tony už přece není můj nejlepší kamarád. Chci k nim, moc k nim chci…
Třesoucí rukou jsem namířil na Tonyho. Vzpomněl jsem si na všechno ty chvíle, které jsme s Tonym strávili společně. Ještě před lety jsme si hráli na vojáky s imaginárními zbraněmi. Teď jsem ale držel opravdovou pistoli a mířil s ní svému nejlepšímu kamarádovi do tváře.
''Nedokážu to.'' řekl jsem nakonec.
''Ne? Tak to je mi ale líto, Michaele. To nemůžeš být s Tygry.'' Přemýšlel jsem.
''Tak teď mě poslouchej. Buď toho šmejda odpráskneš, nebo končíš, je ti to jasný? Pochop, chceš snad, aby to Tony vyklopil poldům? Pak by už nebyli žádný Tygři, všichni bychom šli sedět, za prodej drog a tak. To snad chceš?''
'' Ne, to nechci…''
'' No tak ho už zabij!''
A pak jsem udělal strašnou věc. Zvedlo jsem ruku a opět zbraní namířil na Tonyho. Nemohl jsem se dívat do jeho vystrašené tváře. Zavřel jsem oči a stiskl kohoutek. V malém zlomku vteřiny jsem zadoufal, že to je jen nějaká zkouška a že ve zbrani nejsou náboje a že Tony bude žít, jen nebude s Tygry. Hned jsem věděl, že je to jen nesplnitelné přání. Stačilo jen otevřít oči. Tony ještě stál na nohou a na jeho bílé mikině se rozlila červená skvrna. Zalapal po dechu, krev mu vystříkla z pusy. Díval se na mě tak strašným pohledem, který mě bude provázet do konce života. Pak se zapotácel, spadl na zeď a svezl se k podlaze. Na pokreslené zdi za ním zůstala červená stopa, která se táhla po celém gráfku našeho přátelství, které jsem tak strašně zničil. Několik vteřin všichni bez pohnutí stáli a zírali na mrtvé tělo chlapce, kterému bylo sotva šestnáct let.
'' Ty vole, ty jsi to fakt udělal.'' řekl obdivně Finn. Dodnes nepochopím, jak jsem v té chvíli mohl cítit i pýchu, kterou zapříčinil obdiv Finna.
Získal jsem si respekt všech členů a brzy potom jsem si nechal udělat tetování. Patřil jsem k poskokům Finna, přestal jsem chodit do školy a plnil všemožné úkoly, od dealování přes krádeže až po únosy a vydírání. Vraždu Tonyho jsem si odůvodňoval jako nezbytný krok k získání moci.
Teď už jsem pochopil všechno, co Tygři dělali, všechno měli promyšlené. Vyhlíželi kluky na ulicích a pak je verbovali stejně jako nás. Pokaždé jsem měl chuť vyhodit ty třináctileté nebo čtrnáctileté kluky od sprejerských zdí. Viděl jsem je, jak se těší a přejí si, že budou s námi, s Tygry.
Už je to rok od vraždy Tonyho a k němu přibyl ještě jeden chlápek a jedna ženská, která mě chtěla obrat o heroin. Stal jsem se feťákem, který jen plní příkazy vůdce Tygrů Finna. Už nějakou dobu se mi hlavou honily myšlenky, že bych se gangu mohl chopit i já. Dnes večer se to však všechno zlomilo a já si uvědomil, co jsem za kreténa. Šel jsem po cestě kole Grey Wall, která už byla plná mých výtvorů. Na ni byl mnohem hezčí pohled, než na zeď, na kterou sprejovali malí kluci. Wall byla plná gráfek, které dělali ti, co byli vysoko na pyramidě, ti kteří se dostali v postavení Tygrů tak daleko. Já jsem většinou kreslil vlky a tak mi skoro všichni říkali Vlk.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama