Osudové graffiti

Osudové graffiti 3. část

21. června 2014 v 9:00 | Lily eN
''Čau Vlku, máme nějakou práci od Finna.'' zastavil mě jeden z Tygrů.
''O co jde?''
''O odklizení mrtvol.''
''A na to mě potřebuješ?''
''Jo potřebuju. Finn včera zabil Stana, takže mi chybí jeden chlap.''
''O koho jde?''
''O Elisu, Finnovu přítelkyni.''
''Cože? Co to kecáš? Finn zabil Elisu? Proč?'' zeptal jsem se nechápavě.
''No víš, jak je Finn háklivý na nevěru a já myslím, že jí přistihl s někým jiným a no víš…''
''Říkal jsi mrtvol…''
''O to jde, nejdřív zabil před jejíma očima její rodiče a mladšího bratra.''
Udělalo se mi špatně. Elisu jsem znal, byla to ta samá Elisa, kterou Tony miloval a s kterou pak chodil. Tony…
''Tak jdeme na to, Vlku. Seš v pohodě?''
'' Jo jasně, jsem.''

Osudové graffiti 2. část

20. června 2014 v 13:00 | Lily eN
Přišli jsme do temné místnosti, kde bylo asi pět kluků. Chvilku jsme tam stáli a dívali se na ně. Všichni měli to stejné tetování a bylo jim kolem dvaceti.
A tím to všechno začalo, tím, že jsme se chtěli stát členy jejich party. Pak nám řekli, že jestli chceme k nim, musíme splnit pár úkolů, aby si byli jistí, že na to máme. Kéž bych na to neměl. Hned od začátku jsem měl tušení, že mají zájem hlavně o mě a že Tony je tam jen proto, že je se mnou. Myslím, že to Tony matně tušil, jen si to nepřipouštěl.
Nejdřív po nás chtěli, abychom něco ukradli v obchodě, pak abychom ještě nasprejovali něco na úplně nejvyšší patro, kam se dá vylézt, továrního komínu. Byly to jen malé úkoly, jen aby si z nás udělali legraci, jak jsem později pochopil. Banda měla spoustu členů, ale jen někteří měli Tygří tetování. Když jsme pak měli nasprejovat jejich logo na budovu obchodního centra, zavolali na nás poldy, tím se ohromně bavili. Oba poldové právě nevynikaly svou fyzičkou, takže jsme jim lehce utekli.

Osudové graffiti 1. část

20. června 2014 v 9:00 | Lily eN
Už jsou to čtyři roky, co jsem začal trávit většinu času v temných uličkách LA. Nejprve jsme se většinou s Tonym jen tak poflakovali kolem a sledovali starší kluky sprejovat zdi, které se postupem let stávaly tak zaplněnými různými gráfky, že už ta původní byla sotva vidět. Čas od času jsme ukradli sprej taky a zkoušeli něco nastříkat nejdřív v opuštěných stavbách, protože jsme se neodvažovali přemalovat výtvory starších kluků. Ti stejní kluci, které jsme tak obdivovali, se postupem času přesunuli do tajemných a nebezpečně vyhlížejících zákoutích těch ''špatných'' čtvrtí a čekali na svoje zákazníky. Někdy některého z dealerů sebrali poldové, ale většinou ho pustiny a naši čtvrť, ve které žiju už šestnáct let, nechávali na pokoji.
 
 

Reklama